Od roku 1989 stoupl čistý příjem českých obyvatelů včetně dětí a důchodců více než 600krát. Z tehdejších necelých dvou tisíc korun na současných 15 tisíc korun. Přestože mnohonásobně vzrostly také ceny zboží, kupní síla českých obyvatel se za posledních třicet let zvýšila o dvě třetiny.
V roce 1989 čeští občané utratili za potraviny více než třetinu tehdejších příjmů, dnes utrácejí kolem 24 %. Největší výdaje jsou zaznamenány v oblasti služeb, a to z tehdejších 18 % na dnešních 34 %. Za růst příjmů může vedle proměny ekonomiky také vyšší vzdělanost obyvatel. V roce 1989 měla třetina obyvatel základní nebo nižší vzdělání, v roce 2018 pouze 11 %.
Další pokrok ve smýšlení českého lidu je v oblasti bankovních úvěrů a financování nákupů, což nás značně přibližuje k západním zemím. Lidé se naučili, že bankovní úvěr nemusí nutně znamenat hrozbu pro rodinný rozpočet, ale pokud je vhodně zvolený, může radikálně přispět ke zvýšení životní úrovně.
S masivním nárůstem dostupného západního zboží poklesly také úspory domácností. V devadesátých letech dosahoval poměr úspor k příjmům 13 %, v loňském roce Češi uspořili už jen necelých 11 % což je mimochodem průměr celé Evropské unie z roku 2018. Oproti takovému Bulharsku, kde poměr úspor k příjmům klesl o asi 40 procentních bodů nebo Polsku, kde byl pokles úspor o asi 15 procentních bodů, si Češi vedou ještě dobře. Ve srovnání s bývalými komunistickými zeměmi jsou Češi čtvrtí ve střádání úspor. Před námi je už jen Slovinsko, Maďarsko a Estonsko.
Podle průzkumů je se svými úsporami spokojena necelá polovina Čechů. Průměrná výše úspor dosahuje necelé tři tisíce korun. Češi si nejvíce ukládají peníze do penzijního připojištění, na životní pojištění nebo na spořící účty. Téměř 75 % Čechů se shodlo na tom, že vytvářet úspory je pro jejich spokojený život důležité. Přestože si Češi dokážou stále spořit zvedla se zadluženost domácností. Na vzestupu se podílejí převážně výdaje na bydlení.