Určitě se již každý setkal s tím, že mnohé obchodní řetězce nabízí poměrně dostatek ovoce, které ani neznáme nejen podle jeho názvu, ale i podle vzhledu či případné konzumace. Jak se jí, zdali se loupe či ne, jak se dostat dovnitř a mnohé další otázky vyvstávají při pohledu na cizokrajnou krásu. I tak by se totiž dalo nazvat ovoce Physalis. Mnohé překvapí, že něco podobného viděli například u sousedky na zahrádce. Nebudou sice daleko od pravdy, ale s tím rozdílem, že se může jednat o okrasnou verzi, která se spíše použije na ozdobu. Také mají trochu podobné názvy, které se mohou snadno splést. Na zahrádkách můžeme vidět Mochyni židovskou, která je jedovatá. Takovou nám v obchodě rozhodně nabízet nebudou. Zde si můžeme zakoupit Mochyni peruánskou, která jak je patrné, podle názvu, pochází z Peru.
Malá žlutá kulička
Její zvláštností je, že kvete v noci a také má ráda tropické nebo subtropické podmínky. Její barva je nádherná, tmavě hnědá a žlutá, která se dá připodobnit zlatu. Když jsou plody zralé, tak jsou uzavřené uvnitř a když suchý kalíšek otevřeme, tak na nás vykoukne malá žlutá kulička. Pokud bychom ji dali na talířek, tak by si ji i někdo mohl splést s malým žlutým rajčátkem nebo špendlíkem. Physalis má šťavnaté plody, které chutnají sladce a můžeme v nich pocítit i jemnou kombinaci jahody a vůni po ananasu. Možná proto jsou naprosto skvělé v ovocných salátech nebo jako ozdoba na dezertech. Také se prodávají sušené.
Zdroj zdraví
Mochyně peruánská obsahuje poměrně dost vitamínů. Je bohatá na C, A a najdeme v ní zástupce skupiny B. Nicméně, může překvapit zásobárnou minerálních látek a stopových prvků. Obsahuje velké množství sacharidů, ale na druhou stranu se jí nemůže upřít i dostatek vlákniny. Kromě přímé konzumace se může použít nať na koupelové kúry, což velmi ocení ti, kdo trpí revmatismem. Nezralým plodům bychom se ale měli obloukem vyhnout, jsou totiž jedovaté, stejně jako celá rostlinka.