Jak takový kompost začít „budovat“? A jak o něj správně pečovat, aby výsledkem bylo kvalitní hnojivo pro naše rostliny?
Co to vlastně je?
Vědecky řečeno je to půdu vylepšující organický prostředek, který obsahuje stabilizované organické látky a živiny, získávaný biologickým řízeným rozkladem. Poněkud méně vědecky se dá říct, že je to rozložený biologický odpad ze zahrad a domácností.
Co na kompost dáváme?
– trávu, větvičky, plevel, listí a jehličí
– odpad z ovoce a zeleniny
– popel (ze dřeva!), piliny, kůru
– písek i odpad ze stavby (omítku)
– trus domácích zvířat
– vaječné skořápky, lze přidat i lógr z kávy
Co tam určitě nedáváme
– rostlinné části napadené chorobami
– vše, co je ošetřeno chemikáliemi
– tkaniny (staré hadry, staré umělé látky apod. )
– zvířecí chlupy
– sklo, kov a plast
– lesklý papír (letáky a časopisy)
– příliš veliké kusy dřeva
Bioodpadze zahrady i kuchyně je cenný materiál a je potřeba ho na zahradě využít, ne s ním plýtvat a vyhazovat ho! Každý organický odpad se rozloží a dá se použít dál jako výborné hnojivo! Vždy ale musíme myslet na to, že kompost není skládka odpadu!
Kam ho umisťujeme?
Určitě do části zahrady, která nemá funkci okrasnou a odpočinkovou. Při rozkladu organické hmoty moc vůně přeci jen nevzniká. Pokud je náš pozemek malý, postaráme se alespoň o vkusné oddělení této hospodářské, „provozní“ části zahrádky. Lze to provést například pomocí vhodného plůtku. Třeba živého z keříků. Kompost také nesmí vyschnout, proto má být stanoviště přistíněné. Pokud je hodně sucho, je potřeba ho i zalévat. Materiál ukládáme ve vrstvách, větší rostlinné části rozsekáme. Velikost kompostu se odvíjí od velikosti našeho pozemku a naší domácnosti, resp. od předpokládaného množství odpadu. Ovšem šířka by neměla přesahovat dva metry a výška jeden a půl metru, abychom s ním mohli manipulovat. Asi jednou za půl roku (to je doba, za kterou „uzraje“) je potřeba ho přeházet.